Otázky v kategorii: BOZP

počet otázek v kategorii: 75



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Úrazové pojištění u dohody o provedení práce

ID27918 | | Ing. Jiří Vala, Ph.D.

Společnost s r. o. má dva zaměstnance na dohodu o provedení práce (10 000 Kč), musí za tyto zaměstnance odvádět úrazové pojištění na pojišťovnu Kooperativa?

Pracovní úraz a roční zúčtování

ID27917 | | Ing. Martin Děrgel

Zaměstnanec měl v listopadu 2020 pracovní úraz a Kooperativa mu vyplatila v roce 2021 ztrátu výdělku 16 681 Kč hrubého. Předpokládám, že Kooperativa z této částky ztrhla zálohovou daň a zaměstnavatel tak nemůže provést roční zúčtování, protože si zaměstnanec sám musí podat daňové přiznání?

Firemní vozidlo

ID27721 | | Romana Smékalová

Firma pořídila vozidlo na operativní leasing (menší dodávku) pouze pro firemní účely. Žádný ze zaměstnanců nebude využívat soukromě. Jaké náležitosti je třeba zajistit, aby vozidlo bylo využíváno v souladu se všemi ustanoveními a požadavky na provoz firemních vozidel? Přepokládáme, že je třeba vést knihu jízd, provést školení řidičů - referentů. Co ještě? 

Smluvní lékař - lékařské prohlídky

ID27611 | | Ing. Jiří Vala, Ph.D.

Jsme s. r. o., 6 zaměstnanců, všichni kategorie prací 1, tzn. že na lékařské prohlídky chodí každý ke svému obvodnímu lékaři. Musí mít přesto ještě zaměstnavatel smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb?

Zdravotní (potravinářský průkaz)

ID27483 | | Ing. Ivana Pilařová, JUDr. Petr Bukovjan

Zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci, aby si vyřídil u lékaře zdravotní (tzv. potravinářský) průkaz. Je povinen zaměstnavatel uhradit zaměstnanci poplatek, který uhradil lékaři za vyřízení toho průkazu? Upravuje tuto problematiku nějaký právní předpis?

 

Prevence rizik - nutnost mít odborně způsobilou osobu

ID27141 | | Ing. Jiří Vala, Ph.D.

Jsme společnost zařazená dle § 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb. do kategorie 1, tj. jsou u nás vykonávány práce, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví (pouze práce v kancelářích). Máme 70 zaměstnanců.

Jsme povinni podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb. zajišťovat úkoly v prevenci rizik odborně způsobilou osobou, když v § 7 zákona č. 309/2006 Sb. je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen zjišťovat a kontrolovat pravidelně hodnoty rizikových faktorů? Ale u společností zařazených do kategorie 1 se takovéto rizikové faktory nevyskytují, proto jsou zařazeny do kategorie 1. Musíme, nebo nemusíme tyto úkoly zajišťovat odborně způsobilou osobou?

Pokud přesto jsme povinni pravidelně tyto „rizikové faktory“ kontrolovat odborně způsobilou osobou, je někde v předpisech jednoznačně stanoveno, jak často se to musí provádět (za předpokladu, že nedojde ke změně podmínek práce)? Je možno např. stanovit v interních předpisech, že se to bude dělat např. jednou za 3 roky?

Pracovnělékařská prohlídka

ID27084 | | Ing. Jiří Vala, Ph.D.

Naše společnost zaměstnává agenturní zaměstnance prostřednictvím agentury práce. V současné době měníme agenturu, vše ostatní je bez změny (místo výkonu práce, druh práce, rizika, nasmlouvaný lékař, nadřízený, ....) Podle § 44 odst. 7 zákona č. 373/2011 Sb. nepozbývá lékařský posudek platnosti dle bodu b), že zaměstnanec přechází od agentury přímo k zaměstnavateli. Pokud měníme pouze dodavatele služeb - agenturu a agenturní zaměstnanec pokračuje ve výkonu práce pro naši společnost bez přerušení, je nutný nový lékařský posudek? Nejedná o nástupnickou agenturu. Zaměstnancům skončí smlouva u jedné agentury a začne nová u druhé.

Doplňující dotaz:

Nová agentura bude mít v rámcové smlouvě s uživatelem zakotveno (dle zákona o specifických zdravotních službách  §54 bod 5, písm. c), že agentura zajišťuje pracovnělékařské služby prostřednictvím poskytovatele (lékaře) těchto služeb u uživatele. Musí mít agentura uzavřenou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařské péče, když smlouvu má uzavřenou uživatel?

Odškodnění pracovního úrazu

ID27007 | | Ing. Jiří Vala, Ph.D.

Náš zaměstnanec měl pracovní úraz, který byl jeho ošetřujícím lékařem ohodnocen a byla stanovena výše náhrady, kterou jsme mu jako zaměstnavatel vyplatili. Poté jsme uplatnili toto odškodnění u naší pojišťovny a ta nám uhradila pouze část celé částky. Jakou dokumentaci musí zaměstnanec doložit zaměstnavateli a zaměstnavatel dále pojišťovně v případě žádosti o odškodnění za pracovní úraz? Je možné, aby pojišťovna na základě svého posudku krátila náhradu škody za pracovní úraz zaměstnavateli? A má poté právo zaměstnavatel krátit náhradu škody také zaměstnanci? 

Pracovní úraz

ID26882 | | Ing. Jiří Vala, Ph.D.

Máme zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti, na malý rozsah. Je zaměstnán od 13. 7. 2020 do 31. 12. 2020, na dobu určitou. Pracovní smlouva je na nepravidelnou výpomoc, max. 20hod/týden. Skutečnost je prozatím taková, že v červenci měl odpracováno 0 hodin a v srpnu 14,5 hod. Září je obdobné jako srpen. Takže prozatím mu bylo vyplaceno pouze 1 450 Kč za měsíc srpen. Zaměstnanec je také veden na úřadu práce a jiný hlavní pracovní poměr nemá. V září se tento zaměstnanec zranil při pomoci na jedné z našich zakázek. U lékaře nahlásil pracovní úraz, ale neschopenku si nenechal vystavit. Zajímalo by mě, jaké povinnosti nám z tohoto úrazu vyplývají - z pohledu zaměstnavatele. Přísluší zaměstnanci nějaká náhrada za ztrátu na výdělku, nebo nějaké jiné odškodnění? Musíme něco hlásit na OSSZ nebo na pojišťovnu? 

Povinnost absolvovat preventivní lékařské prohlídky

ID26709 | | Ing. Jiří Vala, Ph.D.

Jsme příspěvková oraganizace. V poslední době se setkáváme s problémem, kdy zaměstnanci nám odmítají absolvovat periodické prohlídky z obavy ze současné situace (Covid-19). Jak máme postupovat? Máme nějaké zákonné prostředky, jak "donutit" tyto prohlídky absolvovat? Mohou vůbec nadále pracovat bez platné zdravotní prohlídky (jedná se i o kategorie rizikové, druhé a třetí)?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru