Otázky a odpovědi


Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Náhrada mzdy a mimořádný příspěvek při karanténě

ID28282 | | Ing. Marta Ženíšková

Našemu zaměstnanci byla v průběhu čerpání dovolené v období 10. – 12. 3. 2021 nařízena karanténa z důvodu pozitivity rodinného příslušníka na covid-19. Tento zaměstnanec tedy čerpal dovolenou 3 kalendářní dny, 2 kalendářní dny byl víkend (13. 3. - 14. 3). Od 15. 3. do 23. 3. 21 měl tedy mít nařízenou karanténu. V součtu toto období: 10. 3. - 23. 3. = celkem 14 kalendářních dní. Paní doktorka zapomněla v pondělí 15. 3. elektronickou neschopenku odeslat, po urgencí z naší strany odeslala tuto neschopenku zpětně, v pátek 19. 3. Protože neschopenku je možné vystavit zpětně jen za 3 dny, při odesílání na PSSZ uvedla v poznámce žádost, aby tato karanténa byla uznána zpětně od 15. 3. 2021. Z PSSZ mi dorazila elektronická neschopenka (začátek i konec) s uvedenou poznámkou, že se jedná o karanténu, s uvedenou dobou nemoci od 17. 3. do 23. 3. Se zaměstnancem jsem se tedy dohodla, že na dobu 15. 3. - 16. 3. mu poskytneme dodatečně dovolenou, aby mu nevznikla absence. Ve mzdách za březen mu tedy proplatím náhradu mzdy za 17. 3. - 23. 3. (5 pracovních dnů), a pokud dobře chápu nařízení o mimořádném příspěvku při karanténě, pak i 370 Kč x 7 kalendářních dnů karantény. Je to tak v pořádku? Nehraje roli, že oficiálně karanténa netrvala 14 kalendářních dní, ale pouze 7 kalendářních dní dle neschopenky za dobu 17. 3. - 23. 3.? Nemůže se mi stát, že PSSZ dodatečně, již po zpracování mezd za 3/21 uzná zpětně, neschopenku od 15. 3.? Jak bych v tomto případě postupovala? Myslím si, že bych mu ve mzdách za 4/21 musela srazit částku za dovolenou poskytnutou nyní na dny 15. 3. - 16. 3., nevím ale, jestli bych při výpočtu náhrady vycházela z průměru ze 4. čtvrtletí 2020 (stejně jako při proplacení této dovolené ve mzdách za 3/21, nebo bych již použila průměr vypočítaný z 1. čtvrtletí 2021, jelikož opravy dovolené bych prováděla již ve mzdě za duben ? Ve mzdě za duben bych mu pak dopočítala náhradu za dny 15. 3. - 16. 3. (dny dodatečně uznané). Dostal by pak i příspěvek 2 x 370 Kč i za tyto dny? Znamenalo by to tedy, že i když by se jednalo o zpětně uznanou jednu nemoc, ponížila bych odvody na sociální pojištění za 3/21 za dny 17. 3. - 23. 3. o 2 590 Kč = za 7 kalendářní dní a odvody za 4/21 za dodatečně uznané dny 15. 3. – 16. 3. o 720 Kč = 2 kalendářní dny? 

Hlavní a vedlejší činnost pro sociální pojištění

ID28281 | | Ing. Marta Ženíšková

Může OSVČ, která pobírala v roce 2020 mateřskou a poté rodičovský příspěvek, uvést v přehledu pro OSSZ, že vykonávala hlavní činnost? Při mateřské podnikala jako spolupracující osoba. Pokud ano, neztratí zpětně nárok na vyplacenou mateřskou?

Doplňující dotaz:

Může OSVČ uvést na přehledu pro OSSZ, že vykonávala hlavní činnost v době pobírání rodičovského příspěvku a peněžité podpory v mateřství? Zajímá mě to v souvislosti s tím, aby měla nižší doplatek na sociálním pojištění (odečet covidových záloh ve vyšší výši), a také se ale obává, aby nemusela zpětně vracet PPM, pokud to takto v přehledu uvede.

Ukončení podnikání OSVČ s daňovou evidencí v roce 2020

ID28286 | | Ing. Josef Rajdl

Podnikatel – živnostník (v oboru pohostinství), neplátce DPH, vedl daňovou evidenci, výkon podnikání z pohledu pojistného na sociální zabezpečení i veřejné zdravotní pojištění považován za vedlejší činnost (podnikání při zaměstnání, které je hlavním zdrojem příjmů). K 31.5.2020 ukončil provozování živnosti oznámením na živnostenském úřadu, k témuž dni bylo oznámeno ukončení samostatné výdělečné činnosti i na příslušné OSSZ a zdravotní pojišťovně. Výsledky podnikání 1 – 5/2020 (fiktivní – ilustrativní částky): Tržby z podnikání: 30 000 Kč Výdaje na dosažení, zajištění a udržení za 1-5/2020: 20 000 Kč Zisk 1-5/2020: 30 000 – 20 000 Kč: 10 000 Kč Stav zásob ke dni ukončení činnosti: 0 Kč (do dne ukončení prodány, tedy v tržbách, nebo fyzicky zlikvidovány – potraviny, nápoje). Žádné pohledávky nebo dluhy ke dni ukončení činnosti kromě záležitostí dále uvedených. Po dni ukončení podnikání, tedy po 31.5.2020, inkasoval podnikatel v roce 2020 ještě tyto příjmy, které souvisely s výkonem jeho předchozí podnikatelské činnosti: Příjem z titulu vrácení vratných obalů: 15 000 Kč Příjem z titulu přeplatku na energiích*: 5 000 Kč *V 7/2020 přišlo vyúčtování energií za provozovnu (uzavřenou 31.5.2020), vznikl přeplatek ve výši 5 000 Kč. Zálohy na platby energií za 1-5/2020 byly součástí daňových výdajů 1 – 5/2020 (tedy součástí výše uvedených 20 000 Kč). Můj dotaz zní: Kolik bude činit správný dílčí základ daně ze samostatné činnosti podnikatele za rok 2020 (dále jen: „DZD § 7“)? Kolik bude činit správný vyměřovací základ na ZP podnikatele (dále jen: „ VZ ZP“)? Varianty, které se nabízí: A) Použití (mé) „selské“ logiky: DZD § 7 = (30 000 – 20 000) + 15 000 + 5 000 = 30 000 Kč. Vysvětlení: Ve všech případech jde o záležitosti s přímou vazbou na podnikání podnikatele. Příjmy inkasované po ukončení podnikání představují „vrácení výdajů“, které byly uplatněny dříve, buď v roce 2020, nebo v předchozích letech jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tj. snižovaly základ daně z příjmů i vyměřovací základy pro SP a ZP podnikatele. Z DZD § 7 ve výši 30 000 Kč se bude také počítat ½ pro stanovení VZ ZP, tedy VZ ZP bude: 15 000 Kč. B) Aplikace § 23/8/b/2. zákona o daních z příjmů: „……..rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti….., se upraví …… u poplatníků uvedených v § 2……………..pokud vedou daňovou evidenci, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem……………………..“ Ke dni ukončení činnosti (31.5.2020) určitě právně existovala pohledávka z titulu vratných obalů: 15 000 Kč. Pohledávka z titulu přeplatku na energiích v provozovně ke dni ukončení právně dosud neexistovala. Řešení podle B): Rozdíl mezi příjmy a výdaji: 30 000 – 20 000 = 10 000 Kč Úpravy podle § 23/8/b/2.: Zvýšení rozdílu o 15 000 Kč Výsledný DZD § 7: 25 000 Kč VZ ZP: 5 000 Kč (10 000/2), neboť podle § 3a zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění se do konce roku 2020 vychází při stanovení VZ ZP jen z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Úpravy tohoto rozdílu podle § 23 zákona o daních z příjmů se do VZ ZP za rok 2020 ještě nepromítnou. Při variantě B nedojde logicky k vyměření daně z příjmů a pojistného na ZP z částek, které dříve ovlivnily oboje směrem dolů. Proto mi logicky přijde správnější varianta A. Jak je to ale správně podle příslušné zákonné úpravy? Dále mě napadá ještě: Když při zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob již vím, že z těch záloh na energie se jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů fakticky použilo o 5 000 Kč méně (hodnota přeplatku), tak proto už v daňové evidenci mám snížit daňové výdaje o těchto 5000 Kč, a tím logicky zvýšit DZD §7 a VZ ZP? 

Dotace Antivirus

ID28292 | | Ing. Ivana Pilařová

Podnikající fyzická osoba obdržela dotaci na zaměstnance Antivirus. Uvádí se, že tato dotace nepodléhá dani z příjmů. Pokud nevyjmu mzdy z nákladů a dotaci dám do ostatních zdanitelných příjmů, budu mít problém? OSVČ vede daňovou evidenci. 

Příjmy z Nizozemí a prodej pozemků v ČR

ID28297 | | Ing. Josef Rajdl

Občan ČR, trvalé bydliště na území ČR, pracuje dlouhodobě v Nizozemí, do ČR jezdí jen příležitostně. Má příjmy pouze ze závislé činnosti ze zaměstnání v Nizozemí, kde je má zdaněné podle jejich zákonů. V roce 2020 nakoupil a prodal pozemky v ČR. Jakým způsobem provést zdanění z příjmů z prodeje pozemků v ČR? V Nizozemí už za rok 2020 podával daňové přiznání ze svých příjmů ze závislé činnosti.

Služby poskytované do Spojeného království

ID28306 | | Ing. Martin Novák

OSVČ, neplátce DPH začal v roce 2020 poskytovat služby do Spojeného království (UK). Jedná se o práci formou chatování (SMS chat). Zaregistroval se k této službě na internetu. Faktury jsou vystaveny v eurech - firma z United Kingdom a česky je na faktuře napsáno přenesená daňová povinnost. Myslím si, že se jedná službu dle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Stal se v r. 2020 identifikovanou osobou? Měl podávat souhrnná hlášení? Jak to bude nyní v roce 2021 po brexitu?

Dotace od SZIF

ID28307 | | Ing. Jiří Nigrin

OSVČ, nepodnikající v zemědělství čerpá dotace na půdu od SZIF, kterou obdělává. Jednou za jeden až dva roky prodá krávu. Tento příjem zdaním v § 10 ZDP - příležitostný příjem ze zemědělství a uplatním 80% výdaje. Dotace budu danit v § 10 ZDP bez možnosti uplatnění 80% výdajů? Ty bych mohla použít pouze, pokud by podnikal v zemědělství a danil v § 7 ZDP?

Dlouhodobá záloha (fond oprav)

ID28330 | | Ing. Jan Kašpar

Společnost s r. o. je majitelem bytu v SVJ. Měsíčně hradí kromě zálohy na služby i dlouhodobou zálohu do fondu oprav. Obě zálohy účtuji na analytický účet 314 (krátkodobé, dlouhodobé zálohy). V odsouhlasení dlouhodobé zálohy (Fond oprav) se SVJ se s jejich účetní neshodneme. Ze strany účetní SVJ mi bylo doporučeno účtovat tento příspěvek do náklad. Já bych se s tímto názorem ztotožnila, ale potřebovala bych k tomu asi přehled faktur, které byly z fondu oprav hrazeny, ale to mi nemůže poskytnout. Byl mi tedy můj postup (účtování do nákladů) obhajitelný? Jaký je správný postup pro majitele bytu (v tomto případě s. r. o.)?

Stravenkový paušál

ID28312 | | Ing. Ivana Pilařová

V současné době máme zaměstnance střídavě na home office, považuje se práce z domova za odpracovanou směnu a má zaměstnanec při práci z domova nárok na stravenkový paušál?

OSVČ - starobní důchodce

ID28322 | | Ing. Antonín Daněk, Ing. Marta Ženíšková

Podnikatel - OSVČ fyzická osoba bez zaměstnanců, odchází do starobního důchodu. Pokud by se rozhodl pokračovat ve starobním důchodu v podnikatelské činnosti, platí pro něho placení záloh pro sociální a zdravotní pojištění, když bude osobou, za kterou pojistné platí stát? 

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru