Otázky a odpovědi


Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Stravenkový paušál

ID27680 | | Ing. Ivana Pilařová

Je možné v jednom měsíci kombinovat stravenkový paušál a příspěvek na oběd v podnikové jídelně? Příklad: zaměstnanec odpracuje za měsíc 20 směn - 12x půjde na oběd v podnikové jídelně - tento oběd je dotovaný, nehradí jeho plnou cenu. Za zbytek směn mu bude poskytnut stravenkový paušál.

Vyúčtování daně ze závislé činnosti

ID27688 | | Romana Smékalová

Zaměstnavatel je přihlášen mimo jiné i k dani ze závislé činnosti. V minulosti měl zaměstnance na DPP, u kterých srážel daň ze závislé činnosti, ale z důvodu slevy na dani zálohu na daň neodváděl, přesto podával nulové vyúčtování. V roce 2020 žádné takové zaměstance s podepsaným prohlášením neměl (odváděl jen srážkovou daň). Musí přesto podat vyúčtování daně ze závislé činnosti jen z toho titulu, že je přihlášen k této dani u FÚ?

Osvobození od daně z příjmů při vypořádání SJM

ID27689 | | Ing. Josef Rajdl

Ustanovení § 3 odst. 4 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, stanoví, že předmětem daně nejsou příjmy z rozšíření rozsahu, nebo vypořádání společného jmění manželů. Není zde u tohoto ustanovení odkaz na žádnou omezující lhůtu ani na občanský zákoník. Občanský zákoník však stanoví, že lhůta na vypořádání SJM po rozvodu je 3 roky. Pokud fyzické osoby (bývalý manžel a bývalá manželka) se na základě dohody o vypořádání SJM vzájemně vyrovnají až po lhůtě 3 let stanovených občanským zákoníkem, má tato skutečnost vliv na předmětné ustanovení daně z příjmů? Čili znamená to, že pokud nedodrželi lhůtu stanovenou občanským zákoníkem, vznikla by jim povinnost po této lhůtě zaplatit daň z příjmů z vypořádání SJM? Jak jsem uvedl, v zákoně o daních z příjmů žádná omezující ustanovení lhůtou není, ani zde není odkaz na občanský zákoník ani v pokynu GFŘ D-22 jsem k tomuto ustanovení nic nenašel. 

Pracovní neschopnost

ID27693 | | Ing. Marta Ženíšková

Zaměstnanec byl na pracovní neschopnosti od 21. 12. 2020 do 11. 1. 2021. Hned 12. 1. 2021 nám přišla z OSSZ nová neschopenka. Zaměstnanec do práce vůbec nenastoupil. Budeme mu od 12. 1. 2021 opět platit náhradu za pracovní neschopnost (znovu 14 dní), nebo se bude jednat o navazující neschopnost a náhradu bude platit OSSZ? 

DUZP při vývozu

ID27694 | | Ing. Ladislav Pitner

Kdy mohu uvést fakturu vystavenou do 3. země do řádku č. 22 daňového přiznání DPH? Například když byla faktura byla vystavena 31. 12. 2020, VDD je také s datem 31. 12. 2020, ale na stránkách celního úřadu se v prosinci i v lednu objevuje věta: Zboží propuštěno do režimu vývoz - režim vývoz nebyl ukončen. Cca před 7 lety trval FÚ na tom, abychom to hlásili až když bude vývoz ukončen, bohužel nám to dělá velké problémy - každý měsíc musím všechny faktury ověřovat na stránkách celní správy a hlásit pouze ukončené. Od jiných firem mám informace, že se řídí pouze datem faktury. Je-li vystavena 31. 12. ihned v prosinci bez ohledu na stav nahlásí do DPH na ř. 22. 

Přehled na SP - OSVČ za rok 2020

ID27695 | | Ing. Marta Ženíšková

OSVČ vedlejší v roce 2019 nedosáhla hranice příjmů zakládající u vedlejší OSVČ povinnou účast na důchodovém pojištění a ani se dobrovolně pro rok 2019 nepřihlásila. Z toho důvodu v roce 2020 neměla povinnost platit zálohy. V roce 2020 bude daňový základ nižší než 83 603 Kč. Pokud chce být OSVČ účastna důchodového pojištění, určí si, že od března do srpna byla OSVČ hlavní a zbylé měsíce (leden, únor a září až prosinec) vedlejší, bude mít vyměřovací základ 52.254 Kč a pojistné ve výši 15.259 Kč bude sníženo do nuly (snížení pojistného činí 15.259 Kč). Tudíž bude účasten důchodového pojištění, bude mít vyměřovací základ, ale zároveň nemusí platit pojistné. Formulář Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 na stránkách ČSSZ to umožňuje. Brání tomuto postupu něco? Hrozí z tohoto postupu nějaké sankce, že hlavní činnost nebyla nahlášena včas nebo nahlášení Přehledem je dostatečné? Hrozí z tohoto postupu úroky z prodlení z titulu záloh za měsíce březen až srpen, kdy byla činnost nahlášena jako vedlejší, ale v Přehledu nyní uvedena hlavní? b) OSVČ vedlejší měla povinnost platit zálohy v roce 2020 v měsíční výši 500 Kč. Zálohy řádně uhrazeny v lednu, únoru a září až prosinci, celkem 3.000 Kč. V roce 2020 budou na tuto osobu rozdělovány příjmy od spolupracující osoby a její daňový základ bude například 200.000 Kč. Nejvýhodněji se jeví varianta, že od března do srpna byla OSVČ hlavní a zbylé měsíce (leden, únor a září až prosinec) vedlejší. Pojistné vyjde ve výši 29.859 Kč, snížení pojistného činí 15.264 Kč a pojistné k úhradě je 14.595 Kč (po odečtení uhrazených záloh 11.595 Kč). Formulář Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 na stránkách ČSSZ to umožňuje. Brání tomuto postupu něco? Hrozí z tohoto postupu nějaké sankce, že hlavní činnost nebyla nahlášena včas nebo nahlášení Přehledem je dostatečné? Hrozí z tohoto postupu úroky z prodlení z titulu záloh za měsíce březen až srpen, kdy byla činnost nahlášena jako vedlejší, ale v Přehledu nyní uvedena hlavní?

Poskytnutí finančních prostředků pozůstalé rodině

ID27696 | | Ing. Josef Rajdl

Zemřel otec rodiny, jehož přátelé a známí se dobrovolně rozhodli poskytovat pozůstalé rodině (manželce a malé dceři) finanční příspěvky na transparentní účet zřízený u jedné z bank, která tyto účty zřizuje. Jakým způsobem, vyplývá-li tato povinnost ze zákona, se tyto příspěvky zdaňují? Účet je zřízen na FO (kamaráda zemřelého), který tyto finanční prostředky předá rodině v hotovosti. 

DUZP, datum vystavení faktury období

ID27699 | | Ing. Petra Konderlová

Společnost obdržela přijatou fakturu s DUZP 31. 12. 2020 a datem vystavení 15. 1. 2021 s textem dokladu nájem za rok 2020. Do jakého období má správně společnost fakturu zaúčtovat? Má použít číselnou řadu roku 2020 s tím, že DPH uplatní až 1/2021 nebo číselnou řadu roku 2021, protože faktura je vystavená v lednu 2021. Tuto přijatou fakturu na nájem má společnost dále přefakturovat. Do jakého období má spadnout vystavená faktura? Pohlížíte na na původní DUZP a popis dokladu přijaté faktury nebo na datum vystavení původní přijaté faktury.

Dovolená v nerovnoměrně rozvržené pracovní době

ID27704 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Pracovní úvazek zaměstnance činí 37 h týdně. Zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené za kalendářní rok. Dle harmonogramu směn odpracuje zaměstnanec za rok 1922 hod. Software je nastavený tak, že vypočítá nárok na dovolenou ve výši 182 hod. (1922 / 37 = 51,9459 zaokrouhleno na celé týdny 51; 51 / 52 * 37 * 5 = 181,44 zaokrouhleno na 182 hod.). V ASPI jsme se dočetli v komentáři zákoníku práce u § 213 Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část následující: „Odpracuje-li zaměstnanec menší počet hodin v kalendářním roce než odpovídá součinu počtu týdnů trvání pracovního poměru a pracovního úvazku zaměstnance, protože mu zaměstnavatel nerozvrhl pracovní dobu na takový počet hodin odpovídající jeho pracovnímu úvazku, jedná se překážku v práci na straně zaměstnavatele a tyto hodiny se počítají jako výkon práce pro dovolenou. Zaměstnanec tak nebude v délce své dovolené za kalendářní rok poškozen.“ Podle tohoto komentáře by zaměstnanec v kalendářním roce odpracoval o 2 h méně (1922 h) než je součin počtu týdnů trvání pracovního poměru a pracovního úvazku (52 * 37 = 1924 hod.). Tyto dvě hodiny by měly být kvalifikovány jako překážka v práci na straně zaměstnavatele. Tím pádem by měl zaměstnanec nárok na 185 hod. dovolené (37 * 5 = 185 hod.). Která z těchto dvou úvah je správná?

Prodej pečiva - účet účtové osnovy

ID27700 | | Ing. Zuzana Pšeničková

Společnost se rozhodla nakupovat koblihy - pečivo. Na jakých účtech bude sledovat nákup pečiva a k tomu výnos? Bude se na transakci pohlížet jako na nákup a prodej zboží nebo jako na službu s potravinami (poskytování stravovací služby)?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru