Otázky a odpovědi

Malá firma s. r. o. má jednoho jednatele, který ve firmě vykonává činnost na základě pracovní smlouvy (činnost stavbyvedoucího není shodná s předmětem činnosti jednatele). Se společností má jednatel sjednánu smlouvu na výkon funkce jednatele bez uvedení odměny, tedy jednatele vykonává bezplatně.

1. Je nutné přičítat k jeho mzdě i nepeněžní příjem z výkonu jednatele? Navýšilo by to i odvody, ale peníze by nedostal.

2. Je lepší výkon jednatele odměnit do 2 500 Kč měsíčně, pak by tento příjem se zdanil současně se mzdou (zvýší se daň, SP, ZP?) nebo se zdaňuje jako zaměstnání malého rozsahu samostatně - daň, SP?

Zaměstnanec má uzavřený úvěr a celý rok 2019 úvěr včetně úroků splácí. Jedná se o hypotéku na byt, který je v roce 2019 ve výstavbě a k samotnému předání a možnosti nastěhování pro zaměstnance dojde až v létě 2020. Úvěr byl použit na koupi členského podílu v bytovém družstvu a dále na úpravy a vybavení bytu. Lze tento úvěr zařadit pod § 15 odst. 3 písm. d)? Pokud ano, je možné v roce 2019 či v roce 2020 uplatnit zaplacené úroky jako odpočet od základu daně? V § 15 odst. 4) jsem se dočetla, že základ může být snížen pouze ve zdaňovacím období, pokud jej poplatník užíval k vlastnímu trvalému bydlení. a) V roce 2019 tedy poplatník byt nevyužíval ani po část roku, protože byt je ve výstavbě, pak tedy úroky uplatnit nemůže, je to tak? b) Dále pokud poplatníkovi bude byt předán v létě do užívání - bude moci v roce 2020 uplatnit úroky jako odpočet ačkoliv zde nebydlel celý rok? c) Bude hrát ve smlouvě v neprospěch poplatníka to, že je tam uvedeno, že úvěr se čerpá i na úpravy a vybavení bytu? Musel by se odpočet nějak poměrově uplatnit nákup podílu x úpravy x vybavení bytu nebo nikdy prostě tyto zaplacené úroky nebudu moci poplatník uplatnit, protože to je úvěr i úpravy a vybavení? 

Právnická osoba, plátce DPH (nájemce), má od vlastníka (pronajímatel) několik let pronajatou nemovitost. Na této nemovitosti provedl nájemce se souhlasem vlastníka technické zhodnocení (přibližně druhý rok nájmu). U přijatých plnění souvisejících s technickým zhodnocením uplatnil nájemce plný nárok na odpočet daně. Aktuálně se nájemce s pronajímatelem dohodli, že nájemce koupí předmět nájmu, tedy celou nemovitost. Okamžikem převodu vlastnického práva k nemovitosti z pronajímatele na nájemce dojde i k ukončení nájemní smlouvy. Vzniká k datu ukončení nájemní smlouvy zdanitelné plnění (teoreticky poskytnutí služby) od nájemce směrem k pronajímateli (nájemce odvádí daň na výstupu), podobně jako je to v situaci, kdy se ukončuje nájem a pronajímatel se s nájemcem z důvodu provedeného technického zhodnocení finančně vypořádají? Doplním, že pronajímatel bude prodávat nemovitosti nájemci včetně provedeného technického zhodnocení, neboť soukromoprávně se jedná o jednu věc? Z hlediska daně z příjmů se pak bude započítávat zůstatková cena provedeného technického zhodnocení s kupní cenou nemovitosti?

Český plátce DPH nakupuje zboží od slovenského plátce DPH. Toto zboží je českým plátce prodáno chorvatskému plátci DPH. Zboží je dopraveno ze Slovenska přímo ke konečnému odběrateli do Chorvatska. 1) Dopravu zajišťuje vlastními kamiony buď český, nebo slovenský plátce. V tomto případě je od slovenského dodavatele faktura bez slovenské DPH a český plátce vykazuje toto pořízení v řádku 30 přiznání k DPH – třístranný obchod. Následný prodej zboží chorvatskému plátci uvede prostředník v řádku 31 přiznání k DPH a vystavená faktura bude bez českého DPH s poznámkou, že se jedná o třístranný obchod. 2) Dopravu zajistí chorvatský plátce, tj. naloží zboží na Slovensku a odveze do Chorvatska. V tomto případě slovenský plátce vystaví fakturu pro Čecha se slovenskou DPH. Český plátce si bude nárokovat slovenskou DPH prostřednictvím portálu slovenského finančního úřadu. Nevzniká mu dle zákona o DPH na Slovensku povinnost registrace. V přiznání k DPH nákup zboží od slovenské firmy neuvádí. Prodej chorvatské firmě uvede v řádku 26 přiznání k DPH a vystaví fakturu s poznámkou přenesení daňové povinnosti? Dotaz : A) K bodu 2 : Prodej chorvatské firmě uvede český plátce v řádku 26 přiznání k DPH a vystaví fakturu s poznámkou přenesení daňové povinnosti? Nebo vzniká českému plátci povinnost registrace v Chorvatsku. Nebo musí fakturovat s českou DPH ? B) K bodu 1 - je uvedený postup českého plátce správný?

V květnu 2018 zemřel náš zaměstnanec. Před úmrtím si zakoupil několik kusů zaměstnaneckých akcií s tím, že mu dle našich podmínek budou po uplynutí 3 let připsány další, tzv. prémiové podíly, které ale podléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění a záloze na daň z příjmu. Nyní se veškeré jeho podíly (zakoupené vlastní i prémiové) staly předmětem dědického řízení. Dědicem se stal jeho nezletilý syn, za kterého je ustanovena zástupcem matka (družka zesnulého). Nyní jsem dostala pokyn vyplatit jí jak jeho zakoupené podíly, tak i podíly prémiové. U těch ale nevím, jak postupovat. Mám je vyplatit "přes jeho mzdu", tj. odvést z nich daň, SP a ZP za něho, tj. za zesnulého nebo se v tomto případě postupuje jinak a vyplácí se dědici, popř. jeho ustanovenému zástupci a odvody hradí on, pokud ano, jakým způsobem?

Poplatník vede daňovou evidenci. V roce 2000 koupil jednu polovinu nemovitosti a v roce 2002 druhou. V roce 2019 uzavřel v listopadu kupní smlouvu na prodej celé nemovitosti a v prosinci pak dodatkem ke kupní smlouvě byla sjednána úhrada ve splátkách. Část v roce 2019 a část v roce 2020. Je možné tuto nemovitost vyřadit před uzavřením kupní smlouvy z obchodního majetku a prodej danit v § 10 ZDP? V roce 2019 je možno uplatnit do výdajů zůstatkovou cenu? 

Advokát, plátce DPH, zastupuje svého klienta, společnost "A", v řízení vedeném např. u exekutorského úřadu, vůči žalované společnosti "B" (pro porozumění jde o vymáhání pohledávek a společnost "B" je v postavení dlužníka vůči společnosti "A"). Toto řízení je úspěšné a exekutorský úřad zašle společnosti A vymoženou odměnu (vyčíslené náklady řízení,) kterou však složí na účet advokáta. Neboť advokát je v této situaci platebním místem. Dále je na základě smlouvy mezi advokátem a společností A sjednáno, že takováto odměna (tzv. přísudek) zůstane advokátovi. Domnívám se, že advokát musí k této odměně vystavit doklad (fakturu nebo lépe interní doklad?) a odvést příslušnou DPH k datu přijetí platby. Bude tento doklad vystaven na společnost A nebo B? Nebo na exekutorský úřad? Odběratel, kterého na dokladu uvedu, advokátovi nic platit nebude. Tato faktura bude započtena s částkou (platbou odměny) připsanou na jeho účet. Je advokát tento doklad povinen doručit odběrateli (druhé straně)? Musí být na dokladu poznámka, že doklad se nemá hradit? A může si druhá strana uplatnit odpočet DPH? Pokud je plátcem DPH. 

Jsme organizační složkou státu a vztahuje se na nás vyhláška č. 114/2002 Sb. o FKSP. V souladu s § 14 vyhlášky poskytujeme zaměstnancům dary při pracovních, životních výročích a při prvním odchodu do starobního důchodu atd. Pro tyto příležitosti jsme využili nabídku poukázek Cadhoc, kdy nás poskytující firma ubezpečila, že při plnění daru do 2 000 Kč pro zaměstnance v rámci jednoho roku se tyto poukázky nedaní. Nyní jsme se však dozvěděli, že se jedná o jinou formu peněžního plnění - jedná se o ceninu -, a pak je nutné je zpětně zaměstnancům zdanit. Můžete mi prosím poradit? Bohužel i názory finančních úřadů se různí s tím, že záleží, jak si kdo zákon vyloží.

Český OSVČ elektrikář pracuje pro českou firmu v Rakousku. Dělá na elektroinstalaci průmyslové haly. Fakturuje české firmě, která práci zprostředkovala. Vstupuje toto do obratu pro české plátcovství DPH? Stává se plátcem v té dané zemi, kde pracuje. Místo i země práce se v průběhu roku mění, nikde není déle než půl roku. Pokud je český OSVČ plátce DPH, bude fakturace české společnosti v režimu reverse charge jako práce v EU?

Dle nájemní smlouvy máme sjednáno za užívání pronajatých prostor vedle nájmu hradit paušální částku za služby spojené s užíváním pronajatých prostor. V nájemní smlouvě je vyjmenováno, že se jedná o úhradu za dodávky elektrické energie, tepla, vodného a točného a údržbu zeleně. Paušální úhrada není rozdělena na jednotlivé služby, je účtována jednou částkou a k ní je přičtena sazba DPH základní. Je možné tímto způsobem postupovat? Není povinností pronajímatele rozdělit platbu dle sazeb DPH, abychom neměli problém s uplatněním odpočtu DPH ze základní sazby, když se jedná o poskytnuté služby ve snížené sazbě?