Otázky a odpovědi


Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Pivo jako reklamní předmět

ID26982 | | Ing. Jiří Nigrin

Je možné zaúčtovat pivo, opatřené logem firmy, daňově jako reklamní předmět a uplatnit při nákupu DPH? Nebo lze účtovat jen jako reprezentaci nedaňově?

Skonto při platbě před splatností

ID26988 | | Ing. Zuzana Pšeničková

Společnost má dvouměsíční splatnost. Pokud odběratel zaplatí do měsíce, poskytuje 5% skonto. Někteří odběratelé toho využívají a platí o 5 % méně. Musí dodavatelská společnost vždy vystavit dobropis na rozdílovou částku 5 %?

Prodej hmotného majetku

ID26989 | | Ing. Martin Novák

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH bude prodávat automobil, který používal ke své podnikatelské činnosti a na který si uplatnil při nákupu odpočet DPH. Jelikož si při nákupu uplatnil odpočet DPH, bude automobil prodávat také s DPH. Podnikatel je zatím čtvrtletním plátcem. Prodej dlouhodobého hmotného majetku se nezahrnuje do obratu pro DPH. Na jaký řádek v přiznání k DPH má prodej vozu vyplnit, aby se mu prodej nezapočítal do obratu pro překročení limitu 10 000 0000 Kč, kdy by se musel stát po překročení limitu měsíčním plátcem?

Dodání náhradního dílu do jiného členského státu než je sídlo společnosti

ID26857 | | Ing. Ladislav Pitner

Tuzemská společnost plátce DPH vyrobí náhradní díl pro stavební stroj slovenskému podnikateli plátci DPH. Tento výrobek si slovenský zákazník vyzvedne a díl odveze přímo do Chorvatska, kde provádí práce na stavební zakázce. Jaké důkazní prostředky pro doložení osvobození od DPH tuzemská společnost musí doložit?

Zaměstnání syna ve firmě otce a sleva na dítě

ID26878 | | Ing. Petra Konderlová

OSVČ chce zaměstnat na DPP ve své firmě syna, který dosáhne v říjnu 18 let a je student. Vztahuje se na pracovněprávní vztah otec-syn nějaké omezení? Otec si bude moci i nadále uplatňovat daňovou slevu na dítě - syna, i když ten bude mít vlastní příjem na základě dohody? Jsou nějaká omezení, pokud s ním uzavře dohodu před dovršením 18 let? Jedná se o jednoduché práce - prodej v obchodě, opravy kol...

Mezinárodní zasilatelství, pokuty, opoždění režim DPH

ID26883 | | Ing. Ladislav Pitner

Firma má předmět podnikání mezinárodní zasilatelství. Nevlastní nákladní automobil a jen obchoduje s přepravou na portálech s přepravou. Nakoupí dopravu a prodá ji. " V praxi to funguje tak, že nějaká firma požaduje přepravu z místa X do bodu Y a dá poptávku firmě, která s ní spolupracuje a je spediční firma, ta tuto poptávku posune do poptávkového portálu přeprav, kterých je celoevropsky několik a může na to zareagovat nejen přepravce, ale i tento obchodník s dopravou. Prodej dopravy pak fakturuje až na základě dokladu CMR a objednávek od zákazníka." Pokud se přeprodej dopravy nestihne včas nebo vznikne nějaká škoda, tak mezi firmami je řetězově fakturováno další netypické plnění, Někdy se jedná fakturaci za nevrácené palety, kterou nejčastěji firma obdrží od odběratele a potom toto vyfakturuje na dopravce v obdobné částce. Dále se jedná obdobně o fakturaci za zpoždění nebo čekací dobu z různých důvodů - a to i např., že řidič měl promile a nemohl řídit. Jedná se v těchto případech o pokuty, které nejsou předmětem DPH a nebo se jedná o ekonomická plnění, které se mezi subjekty z EU mají vykazovat standardně na ř. 21 a v souhrnném hlášení. Většinou fakturaci za nevrácené palety nebo zpoždění posuzujeme jako pokutu, která není předmětem daně DPH (ale druhá strana z EU občas uvádí ve fakturaci odkaz na zákon s reverse charge) a naopak fakturu za čekání (waiting time for unloading place) na odběratele bych přednostně posuzoval spíš jako ekonomické plnění a v tomto režimu i fakturoval na dodavatele. Děláme tyto věci správně? Popřípadě jakým režimem DPH by se tyto věci měly správně řešit.

Třístranný obchod

ID26885 | | Ing. Ladislav Pitner

Jsme společnost registrovaná k DPH pouze v ČR. Naše společnost bude v 10/2020 prodávat zboží slovenské společnosti (DIČ - SK). Tato společnost je rovněž registrována k dani v ČR (má i české DIČ). Naše zboží bude odjíždět na dodací paritě FCA přímo do Rumunska. Na naší vystavené faktuře bude odběratelem slovenská společnost (DIČ SK) a příjemce materiálu společnost rumunská (DIČ RO). Z výše uvedeného se domníváme, že naše společnost je charakterizována jako prodávající, společnost slovenská jako prostředník a rumunská společnost je konečný kupující v podmínkách třístranného obchodu. Zajímá nás, zda se opravdu jedná o třístranný obchod i za předpokladu dodací parity FCA a faktu, že je prostředník registrován k české dani. Prosíme rovněž o informaci, jak má být správně vykázána DPH u všech tří subjektů.

Vracení nárokované DPH u daru

ID26917 | | Ing. Ladislav Pitner

Plátce DPH obchoduje s čisticími prostředky. Prostředky jsou nakoupeny s DPH. Daroval v rámci boje s covid-19 základním školám dezinfekce. Příklad: nákupní cena dezinfekce včetně DPH byla 11 000 Kč a prodejní cena byla 6 000 Kč (rozdíl je dar). Nákup zboží byl vyšší než prodej, pří nákupu nárokováno DPH, ale prodej při daru byl nižší odvod DPH. Nemusíme vracet rozdíl DPH mezi nákupem a darem? Další základní škole jsme darovali dezinfekci zadarmo. Musí se za nákup zboží vrátit nárokovaná DPH? Vše je stvrzeno darovací smlouvou. 

Celní služby - režim DPH

ID26922 | | Ing. Ladislav Pitner

Přepravní společnost nám vždy celní služby při dovozu osvobozovala od DPH. Nyní však DPH uplatňuje s následující argumentací. Ustanovení § 69 odst. 2 písm. a) ZDPH je od daně z přidané hodnoty osvobozeno poskytnutí služby přímo vázané na dovoz, je-li hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží. Současně, podle § 38 odst. 1 písm. b) ZDPH se do základu daně při dovozu zboží zahrnují také vedlejší výdaje vzniklé do prvního místa určení v tuzemsku. Předmětné služby však vznikly, resp. jejich poskytování bylo ukončeno až poté, co zboží dorazilo do prvního místa určení, a proto nemohou být zahrnuty do základu daně při dovozu zboží, a tudíž nemohou být osvobozeny od DPH. Je tento postup správný?

Prodej zásoby včetně montáže, účtování

ID26923 | | Ing. Ivana Pilařová

Firma se zabývá montážemi vzduchotechniky (nejčastěji klimatizace pro domácnost a průmyslové objekty). V praxi to nejčastěji vypadá tak, že firma objedná klimatizaci a potřebný montážní materiál dle požadavku zákazníka a poté ji zabuduje zákazníkovi v objektu. Jakou variantou byste doporučovali vést účetnictví. Námi preferovanější varianta je vést sklad materiálu a klimatizací vše na účtě 112, tedy spotřeba a prodej klimatizací by spadal na účet 501 a 601 a služby (montáž) na účet 602. Ovšem někdy je naceněna zakázka jednou položku pro prodej, která zahrnuje nejen cenu klimatizace a dalšího materiálu, ale i práci za služby. V tomto případě váháme, jestli účtovat celé na 601 nebo 602 (osobně si myslím, že to není podstatné, protože to jde do stejného řádku na výkazu VZZ). Dalo by se s tím souhlasit? Alternativní varianta se nám jeví, že by klimatizace byly vedene jako zboží a bylo by účtováno tedy 504 a 604. Ovšem podle vztahu montážní firmy nepůjde jen o přeprodej klimatizace, takže by se musela přesně vyčíslit položka za montáž (službu) na účtě 602 a jelikož je cena na faktuře (ve smlouvě/ dohodě) často prezentována včetně montáže, aby zákazník nevěděl kolik je přirážka za montáž. Tak si myslím, že v tomto případě by byl problém v ocenění jednotlivých položek 604 vs 602, které spadají na jiné řádky výsledovky. Prosím o doporučení, jakým způsobem byste doporučovali tyto věci účtovat.

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru