Otázky a odpovědi

Jednatel s. r. o. v minulých letech poskytl půjčky společnosti, s. r. o. má 2 společníky s rovnoměrným podílem. Nyní se jednatel rozhodl, že půjčky nechce vrátit, že je nechá ve společnosti, ale navyšovat základní jmění nechce. Jakým způsobem to ošetřit v účetnictví a na jaký účet tuto částku zaúčtovat? Nyní je na účtě 365. 

Společnost s r. o., plátce DPH - české DIČ, pořídila 100 ks kalendářů. Přijatá faktura je na částku 60 000 Kč, tedy 1 ks/600 Kč. Na kalendářích je logo společnosti. Jak tuto fakturu zaúčtovat z hlediska daně z příjmů (celé nedaňově?) a DPH (odvést DPH, ale nárok na odpočet ne?), vzhledem k tomu, že je jeden kalendář nad 500 Kč? Přijatá faktura je od slovenského plátce DPH, na faktuře je platné SK DIČ, fakturováno bez DPH s uvedením, že dodání je osvobozené od daně (reverse charge). Na faktuře je přesně uvedeno „Kalendář 2020 - zpracování foto, postprodukce, grafický design, tisk 100ks, doprava, project management“.

Je možné vystavit fakturu za zboží s dřívějším datem vystavení, než je DUZP? Vím, že zboží bude dodáno 15. 2. 2019, vím za jakou cenu. Je tedy možné vystavit fakturu s datem 5. 2. 2019?

V naší společnosti došlo k rozporování správnosti výpočtu mzdy za přesčasovou práci ve smyslu § 114 ZP. Hned v první větě § 114 ZP je uveden pojem „dosažená mzda“ a jeden z vedoucích zaměstnanců tvrdí, že je to mzda včetně všech příplatků a odměn, i mimořádných, nikoli „pouze“ tarifní/základní mzda a odkazuje se na ustanovení o platu.

Cituji z dopisů zaměstnance: „Při kontrole proplácení odpracovaných hodin u zaměstnanců za práci přesčas bylo zjištěno, že mzda za vlastní přesčasové hodiny je nesprávně vypočítávána ze základní mzdy dotčeného zaměstnance a nikoli správně z průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. U příplatku je již výše příplatku správně stanovena z průměrného výdělku. Uvedeným pak vzniká každému dotčenému zaměstnanci nedoplatek. …. Pokud bychom se řídili představou, že mzdou je pro účely odměňování za práci přesčas pouze a jedině tarifní mzda, museli bychom připustit fakt, že v případě, že by tarifní mzdu zaměstnanec nepobíral, ale měl by např. mzdu úkolovou nebo podílovou, nedostával by zaměstnanec za práci přesčas mzdu žádnou… Proto je v textu příslušného shora uvedeného ustanovení ZP uvedeno, že přísluší mzda (dosažená) a nikoli tarifní mzda. Takovéto záměrné rozlišení je např. uvedeno v ust. § 127 ZP, které řeší odměnu za práci přesčas v RoPo (státní sféra) a zcela taxativně vyjmenovává, jaké části platu se započítávají do odměny za práci přesčas – zde je totiž tarifní mzda zakotvena v systému odměňování příslušným pracovněprávním předpisem, na rozdíl od podnikatelské sféry, kde tato jistota nemůže být pracovněprávním předpisem dána. Vyjdeme-li z dikce příslušného ustanovení ZP, musí být odměna za práci přesčas ve výši mzdy, na kterou mi za tuto dobu práce přesčas vzniklo právo. Na jakou mzdu mi tedy vzniklo za tuto dobu právo? Vzniklo mi právo pouze na tarifní mzdu, nebo mi za tuto dobu vzniklo i právo na další složky mzdy, včetně měsíčně vyplácené odměny? Podle mého názoru vzniklo i právo na odměnu, jako složku mzdy, pokud jsem samozřejmě splnil podmínky pro její přiznání, protože odměna není v tomto případě vázána na konkrétní pracovní úkol, časově jasně vymezený, ale jedná se o odměnu měsíční, který je „naplňována“ v průběhu celého měsíčního období a podmínky pro její přiznání jsou splňovány průběžně. Z tohoto tedy pak vyplývá, že v okamžiku výkonu práce přesčas (tj. v době, která je příslušným ust. ZP označována právě jako „tato doba“) jsem výkonem práce dosáhl nejenom na odměnu formou tarifní mzdy, ale tím, že jsem průběžně splňoval podmínky pro přiznání odměny, jsem dosáhl i na odměnu formou odměny a dosažená mzda se v okamžiku výkonu práce přesčas skládá z tarifní mzdy a odměny.

Zde příkladmo uvádím odkazy na články nebo výpočty výše mzdy za práci přesčas, kde je v případech přiznání měsíční odměny za základnu brána tarifní mzda + odměna + další případné složky, nikoli pouze mzda tarifní: https://www.pracomat.cz/poradna/pro-pracujici/330-prace-prescas.html

https://www.pamprofi.cz/33/bezchybne-mzdove-vypocty-prace-prescas-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EvMTzwP8b0yIw2wrk_m0YdOnbbHr-wy1Ag/?uri_view_type=5

Ing. Alena Chládková: Příplatky za práci přesčas…, Práce a mzda 10/2018 Ing. Ivan Tomší: Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas, www.komora-ucetnich.cz

Zde příkladmo odkazy na SW programy s výpočty výše mzdy za práci přesčas, kde je v případech přiznání měsíční odměny za základnu brána tarifní mzda + odměna, nikoli pouze mzda tarifní: https://www.stormware.cz/prirucka-pamica-online/Mzdy/Definice_slozek_mezd/

Odkaz, který citujete, neilustruje to, že tarifní mzda je 23.000,- Kč, ale že měsíční mzda (která v sobě zahrnuje tarif + odměny) je 23.000,- Kč a v další části (algoritmus výpočtu) je označení Výpočet základní mzdy z důvodu rozdělení na: - výpočet výše mzdy (zde základní, myšleno tím mzdy odpovídající skutečně odpracovaným hodinám, nicméně obsahující všechny oprávněné složky mzdy), která v sobě zahrnuje hodiny odpracované v řádném rozvrhu pracovního týdne a hodiny v přesčasovém příplatku a - výpočet výše příplatku (zde mzdy odpovídající pouze hodinám v přesčasovému příplatku). Škoda, že jste se pravděpodobně nepodívala i na ostatní odkazy k algoritmům výpočtu, kde je vše zcela jasně a přehledně popsáno… “

Zaměstnanci u nás mají standardně měsíční mzdu sjednánu jednou složkou v pracovní smlouvě. V kolektivní smlouvě je sjednána měsíční odměna z tarifní mzdy ve výši 9 %. Tato odměna není vázána na žádný konkrétní výkon a o její výši, či nepřiznání rozhoduje vedoucí dle vlastního uvážení (nikde nejsou specifikována pravidla). V praxi je tato odměna přiznávána většinou, ale ne vždy. Můžete mi prosím napsat správný výklad sousloví „dosažená mzda“? Zda v „dosažené mzdě“, na kterou vzniklo zaměstnanci za dobu práce přesčas právo, se pro výpočet práce přesčas zohlední tato 9% odměna, či i nějaká další mimořádná měsíční odměna, přiznaná vedoucím zaměstnancem? Nebo je to nárok vyplývající z údaje pracovní smlouvy, či mzdového výměru, tj. nárok, na který zaměstnanec dosáhne za odpracovanou dobu „bezpodmínečně“. Popř. kde tuto informaci najdu? Chybí mi argument, či explicitní vysvětlení pojmu „dosažená mzda“, abych před vedením mohla obhájit správnost výpočtu. Žádnou vnitřní směrnici pro výpočet práce přesčas nemáme a nyní obecně výpočet odpovídá tomuto příkladu: Harmonogramem směn bylo na daný kalendářní měsíc určeno zaměstnanci odpracovat 160 hodin. Zaměstnanec má měsíční mzdu 23 000 Kč (částka sjednána v Pracovní smlouvě). Průměrný hodinový výdělek činí 135,55 Kč. V daném měsíci odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas a za práci přesčas nečerpal náhradní volno. Zaměstnavatel poskytuje příplatkové mzdy v minimální výši. Výpočet základní mzdy: (23 000 : 160) x (160 + 18) = 25 587,50 Kč. Příplatek za práci přesčas: 135,55 x 25 % x 18 = 609,98 Kč. Celková mzda včetně práce přesčas: 25 587,50 + 609,98 = 26 197,48, po zaokrouhlení 26 198 Kč.

Je možné na střední škole spojit 2 vyučovací hodiny, aniž by mezi nimi byla po 45 minutách malá přestávka (velké se to netýká). Zjistili jsme, že by nám takto nastavené „hodiny“ více vyhovovaly, byly by pro výuku praktičtější (Skupinová práce, projektová výuka apod.)

Společnost (s. r. o.) chce pořídit majetek, který bude ze 45 % kryt dotací na technologie. Mělo by se jedna o majetek jako PC, server, monitory, odborné software. Z důvodu, aby bylo splněno, že se jedná o pořízení dlouhodobého majetku, jsme chtěli vytvořit soubor majetku, který převýší 40 000 a budeme ho odpisovat? Jak se postupuje u souborů majetku v případě odpisů? Lze zařadit celý soubor do skupiny 1 a odepisovat 3 roky? Mohu nechat v souboru majetku jak hmotný, tak nehmotný majetek, pokud spolu souvisí - PC a k tomu SW? Jak se postupuje, pokud chci do soubor majetku něco přidat, nebo naopak něco vyřadit (účtování)?

Fyzická osoba provozuje dle živnostenských listů jako hlavní činnost maloobchod a velkoobchod, jako doplňkovou činnost demolice, přípravu staveniště (montuje oplocení). Zaměstnává zaměstnance jak ve skladě, tak na montážích. Lze u zaměstnanců montujících oplocení uplatnit § 39 odst. 4 zákoníku práce? A pokud nemáme odbory, tak postačuje vnitřní směrnice, do které napíšeme např. Směrnice - výjimky pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou: 1/ montáž oplocení - povaha práce neumožňuje montáže v zimním období, 2/bude se týkat zaměstnanců pracujících na montážích, 3/ doba, na kterou se tato dohoda uzavírá, je např. do 31. 12. 2025. Tato doba je dobou, po kterou můžeme řetězit pracovní poměry, například i po 9 měsících? A pokud se zaměstnanec nahlásí na ÚP, není mu krácena podpora v nezaměstnanosti a my jsme neporušili žádný zákon? Pokud bychom měli již sepsanou smlouvu na dobu neurčitou, lze u zaměstnance montujícího oplocení do dohodě s ním upravit pracovní poměr na dobu určitou a řetězit pracovní poměry?

Fyzická osoba zakoupila osobní automobil na podnikající IČ a DIČ, nyní podnikání ukončila a chce tento automobil prodat sobě na své rodné číslo, s tím, že to tento automobil odvede DPH a zdaní daní z příjmu. Je tento postup možný?

Jak účtovat prodej jeřábu u fyzické osoby - plátce DPH, účtuje v daňové evidenci, přerušená živnost do 31. 12. 2020, v roce 2019 prodal podnikatel jeřáb, který má v majetku firmy. Má prodej danit dle § 7 a nebo dle § 10 zákona o daních z příjmů, protože v době prodeje byla živnost přerušena?

Stavební společnost provádí stavební práce ve společnosti (sdružení) s jinou společnosti. Stavební dílo je pojištěno, pojištění sjednává pouze jedna ze společností a následně poměr pojištění dle stanovených podílů přeúčtovává na druhého účastníka sdružení. Pokud si fakturují mezi sebou také stavební práce v režimu přenesené daňové povinnosti lze toto pojištění přefakturovat dle § 36 odst. 4 ZDPH na druhého účastníka také v přenesené daňové povinnosti? I když se pojištění přefakturuje samostatně mimo fakturaci stavebních prací? Nebo se použije při fakturaci na druhého účastníka sdružení režim osvobození a uvedené plnění se vykáže na ř. 50 přiznání DPH?