Otázky a odpovědi


Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Zápůjčka poskytnutá zaměstnanci

ID27120 | | Ing. Martin Děrgel

Akcionář společnosti poskytl vlastním jménem zápůjčku zaměstnanci ze společnosti a. s. Smlouva o zápůjčce je splatná za "x" let a zápůjčka je úročená "x %" p. a. Smlouva o zápůjčce je uzavřená mezi akcionářem a. s. (fyzickou osobou) a zaměstnancem. Na který účet máme ve společnosti a. s. zaúčtovat dlouhodobou peněžitou zápůjčku? Je to účet 378? Jsou úroky ze zápůjčky hrazené zaměstnancem výnosem společnosti a. s. nebo příjmem akcionáře a. s. (fyzické osoby) podle § 8 zákona o dani z příjmu?

Bezúplatné příjmy

ID26995 | | Ing. Zdeněk Morávek

Prosím o vysvětlení problematiky bezúplatných příjmů. Kdy je třeba o bezúplatném příjmu účtovat, kdy postačí pouze zachycení výše bezúplatného příjmu v daňovém přiznání daně z příjmu (na kterých řádcích) a kdy se bezúplatným příjmem z pohledu účetnictví a daní nemusím vůbec zabývat? Co vše by měla smlouva o poskytnutí bezúplatného plnění obsahovat, abychom mohli bezúplatný příjem zachytit v daňovém přiznání, případně o něm účtovat. Jsme veřejná vysoká škola. Většina poskytnutých bezúplatných plnění (zpravidla služeb) je poskytována pro naši hlavní činnost (vzdělávání). Je účel užití bezúplatného příjmu důležitý? Je rozdíl v postupu u bezúplatného příjmu pro hlavní (nehospodářskou) a doplňkovou (hospodářskou) činnost? Jako příklad bezúplatného plnění mohu uvést například služby kameramana, kostymérky nebo herecké výkony do studentských filmů, které jsou tvořeny v rámci výuky studentů na naší fakultě -audiovizuální tvorba. Vedle bezúplatných plnění probíhají i klasické nákupy služeb nutných pro tvorbu filmu. Jelikož jde o tvorbu filmů vlastní činností a nejsou určeny k obchodování, nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek ale přímo do nákladů a zachyceny v podrozvaze. Má být v tomto konkrétním případě účtováno i o bezúplatných příjmech? Pokud ano, jak má být zaúčtováno?

Vlastníci právnické osoby, která má sídlo v zahraničí, ale skutečné místo vedení v ČR

ID27127 | | JUDr. Vlasta Víghová

Vlastním zahraniční právnickou osobu, která má sídlo v zahraničí (ve Spojených státech), její činnost probíhá v zahraničí (ve Spojených státech), ale místo skutečného vedení je v České republice (právnická osoba je jednočlenná a její aktivity řídím kompletně já z České republiky). Zdanění bude probíhat v České republice. Mám v tomto případě povinnost vlastnit pro danou právnickou osobu živnostenské oprávnění, případně organizační složku v České republice?

Registrace na Slovensku a osvobozená plnění

ID26991 | | Ing. Ladislav Pitner

Jsme firma, která používá třístranný obchod. Dodavatel firma 1. PL, prostřední firma 2. my CZ a koncový odběratel firma 3. SK. Další varianta třístranného obchodu je dodavatel firma 1. SK, my prostřední firma 2. CZ a koncový odběratel firma 3. ATU. Nyní se naše firma registruje na Slovensku, takže už třístranný obchod nemůžeme využívat. A já bych se chtěla zeptat, jak správně nyní budeme fakturovat. Ještě musím dodat, že v obou případech dopravu zařizuje dodavatel. 1. varianta firma1. PL a prostřední firma 2. my DIČ -SK (plnění osvobozené, dopravu zařizuje dodavatel), pak my DIČ -SK a koncový odběratel frma 3. SK ( plnění se slovenskou daní). Je postup správný? 2. varianta firma 1. SK a my firma 2. DIČ -SK (plnění se slovenskou daní) a koncový odběratel firma 3. ATU a myslím si, že nemůže osvobodit, když dopravu zařizuje dodavatel SK. Prosím o info, zda postup je správný a jestli je nějaká možnost, jak plnění do ATU osvobodit.

Dar nadaci

ID27144 | | Ing. Martin Děrgel

Společnost poskytla 4. 10. 2020 nepeněžní dar (baterky) nadaci, která spolupracuje se zdravotnickou záchrannou službou. Nadace se zavazuje, že uvedený dar předá pouze této záchranné službě. Je poskytnutí tohoto daru osvobozeno od DPH na základě rozhodnutí ministryně financí o prominutí daně ze dne 26. 10. 2020?

Nákup a prodej zboží v EU a mimo EU

ID27137 | | Ing. Ladislav Pitner

Česká firma, plátce DPH. Uskutečnila nyní několik nákupů a prodej zboží, kdy v každém bodě toto zboží nebylo nikdy na území České republiky. Česká firma je prostředním článkem. Jak to prosím ovlivní DPH,přiznání k DPH a souhrnné hlášení. 1/ Česká firma pro polskou firmu/neplátce DPH / nakoupí zboží v Číně. Z účtu česká firma zaplatí do Číny za zboží a polská firma zaplatí české firmě. Zboží je přepraveno z Číny do Polska a nebo jinam mimo území ČR. 2/ Ten samý příklad jako bod 1, ale polská firma je plátcem polské DPH 3/ Česká firma pro polskou firmu/neplátce DPH / nakoupí zboží v Itálii/neplátce DPH/. Z účtu česká firma zaplatí do Itálie za zboží a polská firma zaplatí české firmě. Zboží je přepraveno z Itálie do Polska a nebo jinam mimo území ČR. 4/ Ten samý příklad jako bod 3, ale polská a italská firma jsou plátci jejich DPH Česká firma nezajišťuje žádnou dopravu. Nákupem a prodejem, zaplacením a přijetím plateb, pro ni obchod končí.

Majetková účast v dceřiné společnosti

ID27138 | | Ing. Matěj Nešleha

Akciová společnost koupila obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným. Akciová společnost (matka) eviduje v účetnictví na účtu 061 majetkovou účast při pořízení oceněnou pořizovací cenou ve výši 100 mil. Kč. Společnost s ručením omezeným (dcera) má v účetnictví na účtu 411 hodnotu zapsaného základního kapitálu 12 mil. Kč. Je povinnost účetní jednotky Matky provést přecenění účasti na vlastním kapitálu Dcery formou opravných položek, nebo jiným způsobem? Pokud ano, k jakému okamžiku?

Insolvence

ID27140 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Jaké příjmy se započítávají do příjmu, který ovlivní čistý příjem zaměstnance pro výpočet insolvenční srážky? Konkrétně jde o zaměstnance, který má služební auto i pro soukromé účely a je v insolvenčním řízení. Každý měsíc mu navyšujeme vyměřovací základ o 1% vstupní ceny vozidla včetně DPH a o spotřebované PHM. Prosím o odpověď na otázku, zda částka za spotřebované PHM se pro výpočet insolvenčních srážek bere jako čistý příjem a zvýší se o to srážka nebo nikoliv. Případně jaké benefity, které poskytujeme zaměstnanci (např. příspěvek na penzijní spoření, stravenky apod.), se do čistého příjmu pro tyto účely zahrnují? Každý z asi 5 insolvenčních správců má tuto věc jiný názor. 

Prevence rizik - nutnost mít odborně způsobilou osobu

ID27141 | | Ing. Jiří Vala, Ph.D.

Jsme společnost zařazená dle § 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb. do kategorie 1, tj. jsou u nás vykonávány práce, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví (pouze práce v kancelářích). Máme 70 zaměstnanců.

Jsme povinni podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb. zajišťovat úkoly v prevenci rizik odborně způsobilou osobou, když v § 7 zákona č. 309/2006 Sb. je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen zjišťovat a kontrolovat pravidelně hodnoty rizikových faktorů? Ale u společností zařazených do kategorie 1 se takovéto rizikové faktory nevyskytují, proto jsou zařazeny do kategorie 1. Musíme, nebo nemusíme tyto úkoly zajišťovat odborně způsobilou osobou?

Pokud přesto jsme povinni pravidelně tyto „rizikové faktory“ kontrolovat odborně způsobilou osobou, je někde v předpisech jednoznačně stanoveno, jak často se to musí provádět (za předpokladu, že nedojde ke změně podmínek práce)? Je možno např. stanovit v interních předpisech, že se to bude dělat např. jednou za 3 roky?

Neuplatněné odpisy automobilu

ID27150 | | Josef Rajdl

OSVČ vede daňovou evidenci, má v obchodním majetku vůz, který používá jak pro ekonomickou činnost, tak i soukromě. Uplatňuje 80 % odpisu jako daňový výdaj a 20 % odpisu neuplatňuje. 20 % nedaňových výdajů/odpisů zapíše do peněžního deníku s druhem JVY (jiné výdaje bez vlivu na zisk)?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru