Ve společnosti uzavíráme se zaměstnanci na některé činnosti dohodu o provedení práce. Odměna u dohody o provedení práce je do 10 000 Kč, max. 300 hod. za kalendářní rok. V každé dohodě o provedení práce je přesně uvedeno, na jakou dobu je sepsaná (doba určitá) a jakou činnost (úkol) kterou bude zaměstnanec provádět. V poslední době ale vedeme diskuzi o požadovaných náležitostech uvedených v dohodě o provedení práce. Při jednom školení nám přednášející sdělil, že dohoda o provedení práce musí mít obsahovat přesný popis práce. Zajímalo by nás, zda je to pravda a jaké jsou povinné náležitosti dohody o provedení práce?
Zaměstnavatel má sídlo v Ostravě a zaměstnanci mají pro účely cestovních náhrad ve smlouvě místo výkonu Ostravu (mají konkrétní adresu). Může zaměstnanec, který bydlí ve Frýdku a jede vlakem na služební cestu do Prahy, mít lístek na vlak Frýdek - Praha a nechat si ho v cestovním příkazu proplatit a uvést zahájení služební cesty Frýdek?
Jsme česká firma působící jen na území ČR s. r. o., plátci DPH. Poskytujeme službu pro firmu v Pl, také plátci DPH v Polsku. Charakter služby je takový, že provádíme dohled nad polskými SIM kartami na území Polska na SW zařízení, které je naším majetkem na území ČR a za tuto službu si fakturujeme cenu. Vede naše vystavena faktura pro plátce v Pl osvobozena od DPH? Hraje nějakou roli to, že má tato polská firma Na území ČR provozovnu, i přesto, že fakturujeme do Pl?
Společnost s. r. o. by chtěla přímo hradit externím subdodavatelům - fyzickým osobám ve stavebnictví ubytování? Tito subdodavatelé jsou fyzické osoby, které pro společnost fakturují pokládání kamenných dlažeb na území ČR dle dohodnuté ceny s tím, že by jim společnost sro platila mimo tuto fakturaci ubytování v ČR přímo ubytovateli? Lze tento druh nákladu na ubytování zahrnout jako daňový náklad společnosti nebo naopak?
Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH používá ke své podnikatelské činnosti automobil.Jelikož výdaje uplatňuje procentem z příjmů, tak u pohonných hmot si uplatňuje pouze odpočet DPH (nikoliv výdaje za PHM, neboť ve výdajích procentem z příjmů jsou zahrnuty všechny výdaje). Výdaje si uplatňuje 60% sazbou. Podnikatel měl s automobilem havárii, byl pojištěn, proto mu pojišťovna výdaje za opravu proplatila. Předpokládám, že příjmy za pojistné plnění od pojišťovny bude muset zdanit. Jak ovšem uplatnit oproti tomu výdaje? 60% sazbou, kterou uplatňuje při svém živnostenském podnikání? Nebo zahrnout pojistné plnění do ostatních příjmů podle § 10 zákona daně z příjmů?
Zaměstnanec zruší pracovní poměr dle § 56 odst. 1b. V době zrušení je zaměstnán u zaměstnavatele 11 měsíců. Náleží mu při zrušení náhrada ve výši průměrného výdělku, který odpovídá délce výpovědní doby (zpravidla 2 měsíce). Náleží mu i odstupné ve výši 1 měsíce z důvodu toho, že u zaměstnavatele pracoval do 1 roku?
Z důvodu nařízení vlády a situace, která nastala v březnu z důvodu Covid-19, se naše družstvo uzavřelo od 16. 3. 2020. Jsme družstvo, které z tohoto omezení ubyly zakázky a zaměstnanci čerpají částečnou nezaměstnanost. Do zaměstnání se chodí dle zakázek. Ale je tady část zaměstnanců, pro které práce nebyla, nebo v omezeném množství. A z toho důvodu, má část zaměstnanců neodpracováno více jak 100 pracovních dnů. Máme dovolenou z tohoto důvodu krátit o poměrnou část nebo nato máme nahlížet jako na náhradu, a nekrátit? Částečnou nezaměstnanost vyplácíme 60 % z průměru.
Ráda bych se ujistila ohledně využívání automobilu pro pracovní cesty. Jsem FO (poskytování služeb), uplatňuji výdaje paušální částkou 60% z příjmu. Sídlo firmy je v místě mého bydliště a mám nově také přihlášenou provozovnu s kanceláří mimo bydliště. V rámci své činnosti jezdím denně ke klientům z domu a také do kanceláře. Vzhledem k tomu, že nevedu DE, nemám majetek, ale jsem plátce DPH a uplatnila jsem DPH z nákupu auta ve výši 90%, kdy sleduji pracovní cesty a soukromé, popřípadě odvod DPH upravím, pokud se odchýlím od předpokladu využívání pro soukromé účely. Můj dotaz ale je, zda cesta do kanceláře: a) od klienta b) z domu je pracovní cestou. Dokud jsem neměla kancelář, byly všechny cesty z domu ke klientům a zpět pracovní, ale nejsem si jistá, jak je to tedy z cestami ze sídla firmy do provozovny.
Z jakého právního předpisu vychází tato možnost: "Učitel v karanténě jak píšeme v manuálu, pokud bude učiteli nařízena karanténa, je možné, aby se dohodl s ředitelem školy na tom, aby vykonával práci z jiného místa; pokud toto možné nebude, je učitel z pohledu právních předpisů v obdobné situaci jako v případě nemoci (Manuál MŠMT)." Takto to vypadá, že jsou dvě možnosti placení karantény. Po dohodě s ředitelem 100 % platu nebo při nedohodě pak dle zákoníku práce (60% jako neschopenka). Učiteli v naší škole byla KHS nařízena karanténa a druhý den přišlo do datové schránky z OSSZ potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti z důvodu karantény pro tohoto zaměstnace. Jakým postupem lze tedy docílit využití možnosti být v karanténě a pracovat z jiného místa a být placen 100 %?
Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Máme také školní jídelnu, ve které se stravují žáci i zaměstnanci školy, případně v rámci doplňkové činnosti cizí strávníci. Asi 3 žáci musí mít bezlepkovou dietu. Prosím, musíme kvůli těmto žákům s bezlepkovou dietou platit každý měsíc nutriční terapeutku? Nestačilo by např. zaplatit za sestavení několika vhodných jídelníčků pro tyto žáky, které by se pak používaly? Vždyť naše kuchařky jsou samy schopné bezlepkovou stravu uvařit. Nebo nějaké jiné řešení?
