Rezident pracuje v Polsku v pojišťovnictví. Má vystaveny formulář A1. Musí v České republice vystavit daňové přznání, včetně přehledů sociál. a zdravotního pojištění? Daň v ČR neodvádí (zamezení dvojího zdanění). V příloze 1 daň. přiznání uplatňuje výdaje procentem z příjmů. A v tomto případě musí uplatnit jen 40 % z příjmů? Může uplatnit i 60 %, když nemá vyčíslené jako český pojišťovák, co je příjem, kde uplatňuje 60 %, a co je příjem, kde uplatňuje 40 %?
V rodině jsou tři děti. Nejstarší 5 roků, prostřední 3 roky a miminko 3 měsíce. Na miminko maminka pobírá peněžitou pomoc v mateřství. Nyní zavřeli školky kvůli nouzovému stavu. 1) Může otec dítěte požádat o dávku - ošetřovného do 10 let dítětě na 3 leté dítě, pokud maminka na to nejmenší čerpá PPM? 2) Mohl by otec dítě požádat současně o dvě dávky ošetřovného na 3 a 5 roční dítě? 3) Nebo mohl by otec na 3 leté dítě požádat o ošetřovné a dědeček, který je v důchodu (pobírá důchod) je mu 70 let požádat o ošetřovné na 5 leté dítě? Jak je to se souběhem čerpání dvou dávek ošetřovného na dvě děti v rodině? Děkuji za vysvětlení a doporučení nejlepší varianty pro rodiče tří dětí.
Dosud zaměstnavatel rozdával svým zaměstnancům stravenky, které nakupoval od jednoho dodavatele. Zaměstnancům dával stravenky (dle rozhodnutí firmy v hodnotě 120,00 Kč) ve více kusech - tzn. denní hodnotu jedné stravenky pokryl dvěma kusy stravenek - ( nominální hodnota 80,00 + 40,00 Kč). 1) je možné, aby denní hodnota jedné stravenky byla pokryta více stravenkami v různých hodnotách? 2) Zaměstnavatel uvažuje o dvou dodavatelích stravenek s tím, že by jeden zaměstnanec dostával určitou část stravenek od jednoho dodavatele a zbytek od druhého. Je toto možné?
Prosím info ke vstupní ceně drobného hmotného majetku – musí se do ní započítávat poplatky na doručení a další poplatky související s dodáním z EU? Znejistila jsem, protože pokud ano, překročil by tento majetek 40 000 Kč a musel by se odpisovat. Někde v paměti mám, že vedlejší náklady se u DKP nezahrnují do vstupní ceny, ale nevím jistě a nemůžu dohledat.
Účetní jednotka vytvořila v roce 2018 opravnou položku k pohledávkám z roku 2015 dle § 8a. V tu dobu pohledávky nebyly promlčené. Tato opravná položka nebyla nikdy zrušena a je stále v účetnictví. Je možné ji k 31. 12. 2019 zrušit a pohledávky, které jsou již promlčené, daňově odepsat? Je nutné opravné položky k pohledávkám z minulých účetních období vždy na začátku nového účetního období zrušit a vytvořit nové, nebo pokud nedojde k žádné změně je možné tyto opravné položky nerušit, ale nechat je v účetnictví do doby, než dojde k odpisu pohledávky?
OSVČV, plátce DPH, vede daňovou evidenci, podnikající v advokaci, vystudovaný právník s titulem JUDr., rozhodl se dolnit studium na Cambridge Business School s. r. o., studium vzdělávacího programu MBA Real estate, mohu toto studium, díky němuž dojde k rozšíření oprávnění k poskytování právnických služeb uznat jako uznatelný výdaj?
Je možné přispívat zaměstnancům z FKSP na dopravu např. 20 Kč/odpracovaný den za předpokladu, že bude odvedena daň, SP a ZP, tedy společně se mzdou - peněžité plnění? (OO je názoru, že tato forma není možná a že je možné hradit takový příspěvek pouze nepeněžní formou - př. nabití karet.)
Jsme a. s., plátci DPH, mimo naši hlavní činnost pronajímáme dům s byty občanům, neplátcům DPH. Naše roční tržby z tohoto pronájmu činí cca 300 000 Kč, DPH na výstupu ř. 1 a 2 za rok činí 10 miliónů Kč. Toto nájemné je dle §56a osovobozeno od daně bez nároku na odpočet ř. 50 daň. přiznání, dále nám nájemníci platí zálohy na vodné a stočné – zde odvádíme 15% DPH a zálohy na el. energii ze společných prostor – zde 21% DPH. Je toto správně? Dále se chci zeptat, v dubnu proběhne výměna oken na těchto bytech za plastová, jak to bude s odpočtem DPH? Nevím, jestli bude fakturováno s TRC, tak prosím ještě o odpověď, Jak by to bylo i v tomto případě? Okna budeme současně měnit i na části provozovny – je lepší mít zvlášť fakturu na okna v provozu a zvlášť pro pronajímaný dům nebo je to jedno?
Jsme s. r. o., v letošním roce jsme vybudovali kanalizační přípojku a budeme ji letos prodávat VaK. Náš soused-firma s. r. o. nám na vybudování této přípojky přispěla částkou 100 000 Kč (vyfakturováno). Jak máme o této částce účtovat?
V únoru 2020 bylo podáno řádné přiznání k DPPO za rok 2019. V březnu 2020 ještě poplatník obdržel doklad časově a věcně patřící do roku 2019. Může ještě poplatník otevřít účetnictví 2019, doúčtovat tento doklad? Do konce března 2020 podat opravné přiznání k DPPO za rok 2019 včetně opravené závěrky?
