Otázky a odpovědi

Rezident Slovenské republiky má výhradně příjem za zaměstnání v České republice (100 %), jiný příjem nemá. Podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob si v daňovém přiznání nárokuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti. Dítě má ovšem těžké zdravotní postižení a průkaz ZTP udělený dle předpisů Slovenska. Lze uplatnit daňové zvýhodnění dle § 35c odst. 7 ve výši dvojnásobku?

Naše firma přijme učně na praxi zhruba pět týdnů v období tří měsíců. Máme sepsanou smlouvu se školou, ve které je uvedeno: Dodavatel poskytne žákovi finanční odměnu za produktivní práci ve výši min. 30 % minimální mzdy, tj. min. 40 Kč/hod. produktivní práce, a to podle kvality, množství a přístupu k vykonávané práci. Odměna bude žákovi vyplacena přímo. Žák je pojištěn úrazově ve škole (KOOPERATIVA). Jakým způsobem máme postupovat - je možné vyplatit studentovi odměnu najednou po skončení praxe na základě pokladního dokladu, nebo je potřeba sepsat ještě nějakou dohodu? Předpokládám, že odměna z praxe je osvobozena od daně z příjmů. Jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění? Příjem asi 7 000 Kč, nevzniká tedy ohlašovací povinnost vůči OSSZ a zdravotní pojišťovně?

Fyzická osoba nepodnikatel vloží do nově vzniklé s. r. o., kde je jediným společníkem, nepeněžní vklad jako příplatek mimo základní kapitál. Majetek, který je předmětem nepeněžního vkladu, neměl nikdy v minulosti v obchodním majetku. Nepeněžní vklad byl znalcem oceněn na 1 mil. Kč, příplatek mimo základní kapitál činí 900 000 Kč, rozdíl 100 000 Kč bude společníkovi vyplacen v penězích. Má samotný vklad do s.r.o. a vrácení rozdílu 100 000 Kč pro fyzickou osobu nějaké daňové dopady v oblasti daně z příjmů? Do 30. 6. 2017 existoval v ZDP § 5 odst. 10 písm. d), dle kterého se navyšoval rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu, která je vyplácená obchodní korporací jejímu členovi. Aktuálně tam toto ustanovení není, bylo zrušeno bez náhrady nebo se vyskytuje v ZDP na jiném místě?

Policie vnikla do skladu firmy na udání žalujícího a zabavila část zboží (ovladače) z Číny, kvůli tomu, že prodává kopie zboží podléhající patentu. Toto zboží bylo nakoupeno z Číny a řádně procleno. Policie zatím informovala firmu, že o tzv. zabrání věci (§ 101 trestního zákoníku) rozhodne na návrh státního zástupce soud. Teprve až po rozhodnutí soudu budou ovladače zlikvidovány. V současné době se nacházejí v policejním skladu. Podle právníka toto rozhodnutí možná nebude v tomto roce.

1. otázka: Jak má firma postupovat, co se týká daně z příjmů - může to dostat do daňových nákladů a v jakém okamžiku? V letošním roce bylo účtováno metodou B na účet 504 při pořízení a při zabavení bylo přeúčtováno na účet ostatních pohledávek MD 315/D 504 a čeká se na vyjádření finální rozhodnutí soudu.

2. otázka: Firma si ze zboží s odvedením DPH současně DPH nárokovala, jelikož plánovala ekonomické využití - následný prodej zboží. Bude muset DPH vrátit? Na jakém řádku a v jakém okamžiku?

3. otázka: Firma se dohodla se žalující stranou, aby se nesoudili skrz patent dále a dojde k dohodě o narovnání a zaplatí ji drobnou náhradu. Bude tato náhrada daňově uznatelná?

Podnikatel uskuteční pracovní cestu, kdy mu vznikne nárok na tuzemské stravné (cesta nad 12 hodin) a v zahraničí stráví 3 hodiny. Má nárok na zahraniční stravné 1/3 nebo musí 3 hodiny připočíst k tuzemským hodinám pracovní cesty? Pokud by mu nevznikl nárok na tuzemské stravné (cesta do 12hodin) a v zahraničí by strávil 3 hodiny, měl by nárok na 1/3 zahraničního stravného? Jak je to s limitem 12 hodin pracovní cesty v tomto případě?

Obdrželi jsme „souhrnný“ opravný daňový doklad ze země EU k pěti přijatým fakturám od této zahraniční firmy. Každá z těchto faktur nám byla poslána v jiném měsíci tohoto roku. Používáme pevný měsíční kurs. Jedná se uznání poškozeného materiálu, který jsme od firmy dostali. Jaký v tomto případě použiji kurz pro přepočet EUR a samozdanění?

Jsme společnost zabývající se údržbou zeleně a vlastníme poměrně dost strojů (sekačky, traktory, auta apod.). Z tohoto důvodu zaměstnáváme vlastního opraváře a nakupujeme náhradní díly. Musí se v tomto případě provádět aktivace (mzdy a náhradní díly).

Zaměstnanec je evidován na úřadu práce a u nás pracuje na DPČ. V červenci 2019 dosáhla odměna z DPČ výše 5 700 Kč. Z této částky bylo odvedeno zdravotní pojištění. V září 2019 tento zaměstnanec doručil potvrzení o ukončení evidence na Úřadu práce ke dni 22. 7. 2019. Musí zaměstnavatel odvést zpětně zdravotní pojištění za období od 23. do 31. 7. 2019, nebo je pokrytý již celý měsíc červenec 2019?

Mám živnostenské oprávnění k poskytování služeb spojených s vedením účetnictví/daňové evidence a služeb administrativně-hospodářské povahy. Ráda bych služby nabízela externě jednotlivým firmám/fyzickým osobám. Jak to smluvně ošetřit? Mandátní nebo příkazní smlouvou? 

Jsem fyzická osoba, podnikatel, chci vyřadit osobní automobil z obchodního majetku. Vztahuje se na mě pro odvod DPH cena obvyklá nebo úprava odpočtu s limitem pěti let od data uplatnění odpočtu?